Můj nejdražší a milovaný,

zatím o tom nevíš, že JSEM tu teď s tebou, když čteš tyto řádky. Zatím vůbec netušíš jakou láskou tě miluji, a prozatím nevíš, že tě nikdo nemiluje, nemiloval a v tvé věčné budoucnosti ani nebude milovat tak, jako JÁ.

Ale slibuji ti, že pokud Mi budeš naslouchat s otevřeným a zcela upřímným srdcem, bez jakýchkoliv postranních úmyslů, že ti dám pocítit Svou nesmírnou lásku, kterou k tobě od prvopočátku chovám.

A teprve potom, po tomto úchvatném milostném prožitku, si zcela neochvějně uvědomíš, že to JÁ JSEM tvou největší láskou, a že větší lásku se ti již nikde nepodaří nalézt.

Po tomto našem nanejvýš blaženém setkání pochopíš, že jsi objevil království nevyslovitelného štěstí a současně, že jsi i do něho vstoupil. Pochopíš, že tvůj pobyt v tomto království nejvyšší radosti není vůbec závislý na tom, co se odehrává v tvém pozemském životě, ale jedině na tom, že si plně uvědomuješ, co k tobě cítím a co si o tobě myslím, Můj nejmilovanější.

Rovněž pochopíš, že již velmi dlouho jsem si přál, aby došlo k našemu setkání, ale že ty sám jsi tomuto Mému přání nevěnoval pozornost, protože jsi byl až příliš upoután malichernostmi pozemského života.

Za svého pobytu v tomto podivuhodném království se setkáš s neobyčejnými, nanejvýš milosrdnými bytostmi, tobě naprosto rovnocennými. Tehdy si uvědomíš, že ony jsou tví skuteční bratři a sestry. A tehdy vás zaplaví slzy hlubokého dojetí a nezměrného štěstí, že jste se mohli po tak dlouhé době znovu setkat.

Uvědomíš si rovněž pozoruhodnou skutečnost, že všichni obyvatelé tohoto království – tví skuteční bratři a sestry milují svou nejvyšší láskou Mne, kterého i ty sám cítíš jako svou nejsilnější lásku. Tehdy se neskonale zaraduješ, neboť pochopíš, že vy všichni jste navěky spojeni mezi sebou i se Mnou poutem opravdové lásky.

Také zpozoruješ zvláštní věc, že vládce v tomto království blaženosti, které je věčné a nekonečné, je současně tím největším a nejpokornějším služebníkem.

Po těchto zkušenostech budeš silně toužit, abys mohl odhalit bránu do tohoto království bratrství a lásky těm, kteří do něj ještě nevstoupili. Zde bych tě však chtěl upozornit, abys nespěchal, neboť mnozí v hlubině svého srdce zatím po vstupu do tohoto království netouží. Proto při veškerém svém konání věnuj pozornost tomu, co si přeji, abys vykonal. Měj důvěru v Mou lásku a Mou moudrost, pomocí kterých usiluji, aby do tvého života i života jiných vstoupilo opravdové štěstí a radost.

Během čtení Mých slov musí v tobě povstat otázka: Kdo je ten, který zde promlouvá? Současně musíš pocítit i silnou touhu po setkání se Mnou.

Tak tedy poslouchej nyní velmi pozorně, co ti teď sdělím. Tato moje slova musí proniknout všechny složky tvé bytosti.

JÁ JSEM ten, kterého lidé nazývají slovem Bůh.

Můj vzácný a milovaný příteli, nenech se oklamat pocity, které mohou v tobě povstat při vyslovení tohoto slova. Věř Mi, že je velmi málo lidí na této planetě, kteří znají Mne, který je takto pojmenován.

Různé filozofie a různá náboženství o Mne vytvořily mnoho nesprávného a hlavně hodně složitého. A tak se mnohým zdá, že vůbec neexistuji, a pokud existuji, že jsem tak vzdálen lidskému životu, až jsem pro člověka nedosažitelný. Kéž bys uvěřil, že tomu tak není!

JÁ nemám nic společného s žádnou filozofií ani s žádným náboženstvím. JÁ pouze, můj drahý, tebe miluji a moc si přeji, aby se tvůj život stal šťastným a radostným. Také si velmi přeji, aby tvým prostřednictvím vstoupila láska a porozumění do života jiných lidí. A nejen to. Přeji si, aby sis uvědomil, že i všichni obyvatelé zvířecí, rostlinné a nerostné říše silně touží po tvé lásce a něze.

Sleduj bedlivě tato Moje slova.

JÁ JSEM neustále s tebou, a vždy s tebou budu. Nikdy tě neopustím. JÁ JSEM přítomen ve všem, co konáš. Ano, jsem přítomen v každém tvém činu, pocitu a myšlence. Bylo tomu tak v celé tvé minulosti a bude tomu tak i v tvé nekonečné budoucnosti. JÁ JSEM přítomen v každé buňce tvého těla, v každém tvém tělesném orgánu, ano, i v každém tvém vlasu.

Jsem přítomen v tomto papíru, na kterém sleduješ Moje slova, a jsem rovněž přítomen ve zdech místnosti, ve které se právě nacházíš. JÁ naplňuji veškerý prostor a jsem přítomen ve všem, co se v prostoru nachází, ať je to atom nebo slunce.

Snad se ti tato slova, Můj vzácný příteli, zdají být zvláštní. Jak je vůbec možné, že je zde všudypřítomná bytost, a já člověk si tuto bytost neuvědomuji?

Ano, je to možné, a bude to možné tak dlouho, dokud si neuvědomíš toto:

JÁ – Bůh JSEM přímo to, co v sobě cítíš jako pocit – JÁ!

Přečti si tuto myšlenku, která ti odhaluje největší životní tajemství, mnohokrát a uvědom si, že JÁ, Bůh jsem přímo tvé vlastní JÁ.

JÁ Bůh jsem ten, který v tobě myslí. Když vymyslíš jakoukoliv myšlenku, zeptej se sám sebe: Kdo vymyslel tuto myšlenku? Nemůžeš si jinak odpovědět než JÁ. A právě toto JÁ jsem JÁ Bůh. JÁ Bůh jsem Ten, který v tobě cítí, vidí, slyší, chutná, čichá. Ano, to vše vykonávám v tobě a tebou JÁ. Možná právě teď v tobě, Můj příteli, vzniká nepříjemný pocit z toho, že je tu někdo, kdo koná vše, a ty, že nekonáš vůbec nic, a že jsi vlastně zbytečný. Nenech se však oklamat. Tento pocit může na tebe působit jen do té doby, dokud si vlastním prožitkem neověříš, že jsi to přímo TY, kdo naplňuje veškerý prostor, že to přímo TY jsi přítomen ve všech věcech, a že přímo TY jsi nesmrtelná a věčná bytost.

Potíž je pouze v tom, že jsi se dlouho domníval a velice silně věřil, že fyzické tělo jsi přímo ty. Věřil si této domněnce tak silně a tak dlouho, až ses naprosto přirozeně začal cítit jako fyzické tělo. A čemu věříš a co cítíš jako sebe sama, tím také JSI. A proto okolnosti svého fyzického těla cítíš a považuješ za své vlastní okolnosti. Co se zdá dobré a příjemné pro tvé fyzické tělo, to považuješ za dobré a příjemné pro sebe samotného. Ale tímto životním postojem se musí nevyhnutelně dostavit obrovské zklamání a bolest. Proč tomu tak je? Protože tento postoj, kdy sebe sama považuješ za fyzické tělo, je nesprávný a vůbec neodpovídá skutečnosti.

Probuď se, Můj drahý, ze svého snu. Probuď se a uvědom si, že tvé lidské tělo je lidské tělo, a že ty jsi TY. Uvědom si, že tvé lidské tělo je jedna věc, a že TY jsi druhá věc. Uvědom si, že lidské tělo je tvůj prostředek, a že TY jsi živá bytost.

Kdo dává příkaz tvé noze, aby vykročila? Noha? Ne, ale přímo TY! Kdo dává příkaz tvé ruce, aby něco uchopila? Ruka? Ne, ale přímo TY! Kdo dává příkaz tvým očím, kterým směrem a na co se mají dívat? Oči? Ne, přímo TY! Kdo dává příkaz mozku, aby myslel? Mozek? Ne přímo TY!

Přemýšlej o tom, kdo rozkazuje jednotlivým částem tvého těla. Polož si otázku – Kdo je to? Nemůžeš si jinak odpovědět než – JÁ. A právě toto JÁ jsem JÁ – Bůh. Uvědom si, že přímo TY jsi Bůh. Opakuji ti, že přímo TY jsi Bůh, a že nejsi lidské tělo.

Můj nejdražší, vracej se často k tomuto poznání – že to JÁ používám tvou mysl, že to JÁ vytvářím tvé pocity, a že to JÁ přikazuji tvému tělu, co má vykonat. Uvědomuj si, že toto JÁ jsi přímo TY. Uvědomuj si, že nejsi své tělo, ale že jsi přítomen v každé buňce svého těla i v každé buňce těl jiných.

Poznej, že sídlíš v chodidlech svých nohou, že žiješ v lýtkách, že se nalézáš v kolenou, stehnech, všech vnitřnostech, všech orgánech. Poznej, že tvým domovem je celý trup, ruce i hlava. Uvědom si, že v tvém těle, v tomto malém vesmíru, probíhá spousta podivuhodných příběhů, a že účastníci těchto příběhů si přejí, aby ses těchto příběhů zúčastňoval z pozice své lásky a moudrosti. Uvědom si, že každá buňka, každý atom tvého těla touží, abys jim věnoval svou lásku a moudrost.

Povšimni si, že podoba tvého těla se neustále mění, avšak TY zůstáváš neustále stejný. Polož si otázku – Kdo žil v dětském těle? Odpovíš si: JÁ. Kdo žije v těle dospělého člověka? Odpovíš si znovu: JÁ. Kdo bude žít v těle starce? Odpověď zní: JÁ. Změní se tvůj pocit JÁ, když si ostříháš své vlasy?

Zde vidíš, že podoby tvého těla mohou být různé, ale JÁ, které v tomto těle žije a používá jej, je absolutně neměnné. Můžeš změnit podobu svého těla a jeho vzezření, ale sebe změnit nemůžeš, protože TY jsi toto absolutně neměnné a věčně živé JÁ. Ani smrt tvého fyzického těla nemá na TEBE vliv. Prostě začneš rozdávat svou lásku a moudrost někde jinde.

Můj příteli, když si začneš pomalu uvědomovat, že ve skutečnosti JSI věčně stejné a věčně živé JÁ, které vždy JE, vždy bylo a vždy bude; když si začneš uvědomovat a pociťovat, že naplňuješ prostor, a že jsi přítomen ve všem a v každém; když pochopíš, že nejsi fyzické tělo, ale že jsi Ten, který sídlí v každé buňce tohoto těla, ale hlavně v jeho hrudi, potom musí v tobě vzniknout otázka: Jak mám používat toto své lidské tělo a co mám vyjádřit skrze toto tělo?

Odpověď je jednoduchá. Vykonat a vyjádřit lidským tělem to, co si přeji JÁ – Bůh , tvé vlastní skutečné JÁ.

Můžeš se Mne zeptat, jak máš poznat, co chci vykonat a vyjádřit tvým lidským tělem, ale také tvou myslí a tvým srdcem.

Tedy velmi pozorně poslouchej.

Na samém počátku Své tvorby, kdy jsem se rozhodl, že projevím Své nekonečné možnosti, které klidně spočívaly v mém nitru, jsem si představil, jak bych žil a konal, kdybych se JÁ – Bůh stal člověkem. Těchto představ jsem pojal nezměrné množství. Jednu z těchto představ jsem vložil do srdce tvého nitra. Protože tato představa byla pojata Mnou – Bohem, kterýž jsem přímo Život, není to jen představa jako taková, ale absolutně živá představa, která se lidskému vědomí jeví jako Božská bytost.

Jedině tato Božská bytost, která žije a jejíž sídlo se nachází v srdci tvého nitra, tě může vést a radit ve všech záležitostech tvého lidského života. Jedině tato Božská bytost je tvým pravým vůdcem, rádcem, ochráncem, přítelem a milencem současně. Věř mi, že nikoho takového nikde a v nikom nenalezneš, pouze v hlubině vlastního nitra.

Ještě jednou ti zopakuji, že tato Božská bytost jsem JÁ – Bůh, tvé vlastní pravé JÁ, který jsem vstoupil do Své vlastní představy, kterou jsem pojal na počátku Své tvorby. V této Své představě jsem si představil, jak bych JÁ – Bůh prožíval život, kdybych se stal člověkem.

Tato Božská bytost se nachází v nitru každého člověka a tedy i v tvém. A každým člověkem se chce projevit neopakovatelným způsobem. Proto nikdy nebudou životy dvou lidí naprosto stejné. To znamená, že každý člověk má v srdci svého nitra Božskou bytost, která chce skrze něho projevit něco, co nemůže být projeveno jiným člověkem.

Ale nenechej se zmást. Všem těmto Božským bytostem – Mým představám, které se snaží pomáhat lidem, jsem společný jedině JÁ, tvé vlastní pravé JÁ, který jsem všechny tyto představy pojal. Proto veškeré toto vedení, i když je vždy jedinečné a neopakovatelné, působí vždy ve vzájemné harmonii a k prospěchu jak celku, tak jednotlivce.

Nyní už víš, že máš ve svém nitru Božského vůdce a ochránce, ale musíš také vědět, že nejsi nucen, abys využil pomoc a vedení této Božské bytosti. Tato Božská bytost, kterou jsem JÁ sám vytvořil, si neskonale přeje, aby mohla vstoupit do tvého vědomí, aby sis mohl uvědomit, jak moc tě miluje, chrání a pomáhá. Ale nemůže to učinit, dokud si to ty sám nebudeš přát a silně po tom toužit. Abys tomu dobře rozuměl, tato Božská bytost to vše již pro tebe koná, ale ty zatím o tom nic nevíš, protože zatím nevěnuješ pozornost její přítomnosti ve vlastním nitru.

V lidské historii jsem životem Ježíše Krista ukázal, jak vypadá život člověka, který se neustále stýká s Božskou bytostí ve vlastním nitru. Životem této vznešené bytosti, Mého syna a současně i Mne samotného jsem ti ukázal, jaký život by sis měl přát žít.

Musíš však vědět, že ačkoliv má člověk Ježíš mezi Mými lidskými projevy výjimečné postavení, nesmíš ho uctívat jako vnější autoritu. Životem Ježíše Krista jsem ti chtěl ukázat, k čemu se i ty máš dopracovat. To znamená – stejně jako On se máš neustále snažit ve svém životě následovat vedení Božské bytosti, která sídlí v tvém vlastním nitru.

Můj synu, jsi ochoten pro to něco udělat a máš k tomu sílu?

Tak tedy každý den, každou vhodnou chvíli mysli na to, že to, co vidíš, když stojíš před zrcadlem, že to nejsi ty; že to, k čemu se obracejí lidé, když si myslí, že s tebou hovoří, že to přesně nejsi ty. Mysli na to a vciťuj se do toho, že jsi naprosto skutečná a živá bytost, přesto naprosto neviditelná, žádným tělesným zrakem nespatřitelná. Mysli na to a vciťuj se do toho, jak jsi obrovský, vždyť jsi to přímo TY, kdo naplňuje a prostupuje veškerý prostor, veškerý vesmír. Mysli na to a vciťuj se do toho, že ať se díváš na cokoliv, že se díváš na sebe. Každá krajina, obloha, hvězdami poseté noční nebe – to všechno je Tvoje vlastní tvář.

Ale hlavně každou možnou chvíli mysli na to a vciťuj se do toho, že nejsi své fyzické tělo, ale že jsi to přímo TY, kdo neustále sídlí a žije v hrudi tohoto těla. Tuto poslední radu dodržuj především. Musíš se stát trvalým obyvatelem v hrudi svého těla. Až začne v tvém vědomí a tvé mysli svítat, zjistíš, že jsi to byl vždy přímo TY, kdo žil a sídlil v srdci člověka, a že tomu tak bude navěky.

Můj milovaný, zde ti slibuji, jestli přijmeš do své mysli to, co je zde napsáno, pokud uvěříš, že tomu tak je, ale hlavně, pokud budeš neúnavně každý den, každou vhodnou chvíli nutit svou mysl a své cítění k tomu, co jsem ti poradil v předchozích dvou odstavcích, tak nepotrvá dlouho a budeš se Mnou – se svým Božským JÁ v království Mého vědomí.

Od této chvíle máš vše ve svých rukou.

Přijato ing. J. Popelkou
http://www.astrotheologie.wz.cz